Kážeme Krista

Střešovický evangelík

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 6 Střešovicích
adresa: nám. Před bateriemi 22, Praha 6
tel.: 224 312 107
email:
bohoslužby: každou neděli v 9,30

Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov, nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží. On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách. (Ž 91,9–11)

 


 

 

 


ČCE - Českobratrská církev evangelická

Toleranční patent, vydaný císařem Josefem II. v roce 1781, dovolil vznik sborů buď reformovaných nebo luterských. Potomci utrakvistů a Jednoty bratrské po sto šedesáti letech protireformace této možnosti využili a přihlásili se k jednomu z těchto dvou tolerovaných světových reformačních vyznání. Od poloviny 19. století propukaly mezi českými a moravskými evangelíky zprvu spontánní, později koordinované snahy o vytvoření společné církve, která by se důsledně přihlásila ke svým kořenům – české reformaci. Podařilo se to několik týdnů po skončení 1. světové války v nově založené Československé republice (17. 12. 1918). Spojená církev přijala název Českobratrská církev evangelická (ČCE).

ČCE je tedy spojenou (unionovanou) reformační církví, která nepřerušenou tradicí vyrůstá z české reformace a z jejího setkání se světovými reformátory, (Martinem Lutherem, Filipem Melanchtonem, Huldrychem Zwinglim, Janem Kalvínem, Martinem Bucerem). ČCE se hlásí k teologii českých reformátorů (Jan Hus, Jeroným Pražský, Mikuláš z Pelhřimova, Petr Chelčický, Lukáš Pražský, Jan Augusta, Jan Blahoslav a Jan Amos Komenský) i k vlivu v Čechách a na Moravě usazených valdenských a novokřtěnců.

Vzájemný rozhovor těchto tradic se odráží také v jejím učení. Svou víru formuluje nejen starokřesťanskými vyznáními, ale i domácím Bratrským a Českým vyznáním a vyznáními světové reformace, totiž Augsburským a Druhým helvetským., jež jsou všechna zakotvena v Církevním zřízení – obdobě ústavy této církve.

ČCE je sice největší nekatolickou církví v ČR, ale i tak její členové tvoří sotva jedno procento obyvatel.

Teologický základ ovlivnil i postoj ČCE k ekumenickému hnutí, ke snahám o jednotu křesťanů. Je spoluzakládajícím členem Světové rady církví, Světového reformovaného svazu, Konference evropských církví a Leuenberského společenství církví (GEK). Od roku 2004 je členem i Světového luterského svazu. O cestu spolupráce a tvůrčího partnerství však ČCE usiluje i s ostatními církvemi v ČR, pěstuje partnerské vztahy s křesťanskými církvemi z celého světa.

Členem ČCE je pouze ten, kdo je členem některého z jejích farních sborů. Středem sborového života jsou nedělní bohoslužby. V týdnu se setkávají různé menší skupiny členů: děti mládež, střední generace, věkem starší. V centru všech setkávání je společné čtení a výklad Bible, součástí je ovšem i společná modlitba a velký důraz je kladen i na vzájemné sdílení. Tradičním prvkem života církve je společný zpěv. Ve svých zpěvnících uchovává ČCE i velký poklad reformačních a bratrských písní.

Členové farního sboru starší 18 let si ze svého středu volí tzv. staršovstvo, které řídí práci sboru. V čele sboru stojí laický představitel (kurátor, kurátorka), který spolu s farářem tvoří statutární zástupce farního sboru. Farní sbory jsou sdruženy v územní celky – senioráty. V současné době jich má ČCE 14. Nejvyšším orgánem ČCE je synod, na kterém jsou zastoupeni prostřednictvím volených zástupců všechny sbory. Členové synodu jsou rovným dílem laici (členové staršovstev) a duchovní (faráři). Synod rozhoduje nejen o otázkách správních a hospodářských, ale i o orientaci církve a jejím učení. Mezi zasedáními synodu řídí ČCE šestičlenná synodní rada (3 faráři a 3 laici – starší).

Budoucí faráři a farářky ČCE jsou vzděláváni na Evangelické teologické fakultě University Karlovy (ETF UK) v Praze. Řada z nich studuje také v zahraničí v rámci stipendijních programů, mnohé jsou podporovány partnerskými církvemi. Změny po roce 1989 umožnily církvím vyjít „z hradeb kostelních zdí“. ČCE dnes vysílá faráře do armády, do věznic, do sociálních zařízení, do nemocnic. Podílí se i na náboženském vysílání veřejnoprávních medií. Bylo obnoveno i církevní školství.

Tradičním důrazem ČCE je služba (řecky diakonia) těm, které společnost vyděluje, odsouvá na okraj. Hlavním nositelem služby je místní farní sbor, v němž pracuje tzv. Křesťanská služba. Skoro po 40 letech  zákazu činnosti byla obnovena i organizace Diakonie ČCE jako účelové zařízení církve. Dnes Diakonie ČCE sdružuje a koordinuje práci tří desítek středisek, mezi kterými jsou domovy odpočinku ve stáří, chráněné dílny, stacionáře, speciální školy, hospic, linky důvěry, denní krizová centra a další.

Podrobnosti a aktuality o ČCE najdete na stránkách

e-církev a Evangnet.

Aktuální program

Site Map | Printable View | © 2008 - 2017 ČCE Střešovice | HTML 5 | CSS | Managed by PDQM